Vážení čtenáři,
v závěru minulého týdne se postupně poroučely ke dnu tři americké banky. Silicon Valley Bank spravovala vklady ve výši 173 miliard dolarů a byla 16. největší bankou v USA, další dvě padlé banky patřily na americké poměry spíše k menším.
Obavy z možné finanční nákazy se rychle projevily propadem akciových trhů, ze kterých se za pár dnů vypařily v přepočtu biliony korun. Investoři znervózněli v obavě, zda krachy bank nesignalizují větší systémové riziko, zbavovali se zejména bankovních akcií a z řady bank stahovali peníze.
Na to doplatila i devátá největší evropská banka, dlouhodobě problémová Credit Suisse, kterou investoři a klienti vyhodnotili jako slabý evropský kus. Na pomoc jí musel přispěchat švýcarský regulátor a tamní centrální banka prostřednictvím nabídky úvěrové linky až 50 miliard švýcarských franků na posílení likvidity, aby ustála odliv vkladů.
Situace se po oznámených opatřeních uklidnila, ale švýcarský gigant získal jen oddechový čas. Banka, která odhalila závažné nedostatky ve svých finančních výkazech, musí projít zásadní restrukturalizací a podle odborníků není vyloučené, že bude muset prodat některé své divize a možná se i rozdělit. V každém případě nelze očekávat, že by regulátor a centrální banka nechali Credit Suisse padnout, na to je až příliš velká a systémově významná.
Aktuální problémy v bankovním sektoru opět připomněly, jak jsou finanční instituce zranitelné při ztrátě důvěry. V současném online světě a s možností okamžitého přesouvání peněz z místa je panika může položit za pár dnů.
V Česku jsme obdobnou situaci zažili po invazi Ruska na Ukrajinu, kdy ztráta důvěry a obava z dopadů sankcí položily jinak zdravou českou odnož ruské Sberbank.
V případě Silicon Valley Bank ovšem nešlo o nepodloženou paniku. Jak se ukázalo, klíčová banka pro financování startupů byla až trestuhodně špatně řízená.
Dobrou zprávou pro klienty evropských bank je, že současné problémy amerických bank se jich přímo nedotýkají. Nebyly na americké banky významně napojené a podle ratingové agentury Moody’s mají i méně aktiv v dluhopisech, takže je na rozdíl od bank v USA tolik neohrožují výkyvy úrokových sazeb.
Otřesy v bankovnictví ovšem vyvolaly otázky, nakolik budou americká a evropská centrální banka pokračovat ve zvyšování úrokových sazeb a utahování měnové politiky. Jak nedávno uvedl jeden ekonom, když americká centrální banka FED zvedá sazby, dříve či později to někde rupne.
Otázkou je, zda byly padlé americké banky výjimkou kvůli špatnému managementu, nebo za nimi budou následovat další. Zatím se zdá, že trhy věří, že šlo spíše o výjimku, ale volatilita na akciových trzích bude vysoká i v následujících měsících.
Jako první přišla s reakcí Evropská centrální banka, která navzdory problémům Credit Suisse zvýšila svou úrokovou sazbu o 50 bodů na 3,5 procenta. Dala tím najevo, že boj s inflací je absolutní prioritou a že evropský bankovní sektor je kapitálově silný i dostatečně likviditní.
S napětím se proto očekává, jak se k dalšímu zvyšování úrokových sazeb postaví americký FED. Bude-li pokračovat ve zvyšování úrokových sazeb, vyšle tím signál, že si je stabilitou a odolností amerických bank jistý a aktuální krachy byly výjimkou. V opačném případě by nezvýšení sazeb či uvolnění měnové politiky bylo podle ekonoma Martina Lobotky překládáno tak, že bankovní sektor v USA je shnilejší, než se přiznává.
Aktuální dění v USA i chování ECB mohou mít výrazné dopady i na českou měnovou politiku. Zvyšování úrokové sazby ECB se bude zmenšovat úrokový diferenciál mezi sazbou ČNB a ECB a trend posilování kurzu koruny z posledních měsíců se může otočit, což už naznačilo i výraznější oslabení z uplynulého týdne.
Pokud by se vytratil efekt silné koruny v boji s rekordně vysokou inflací v Česku, musela by Česká národní banka zvážit další zvýšení úrokových sazeb. | 
