Vážení čtenáři,

v penzijních fondech spoří na přilepšenou ke státnímu důchodu 4,4 milionu lidí a penzijní společnosti spravovaly ve všech typech fondů na konci loňského třetího čtvrtletí 574 miliard korun.

Před deseti lety došlo k transformaci penzijních fondů, a kromě těch původních, dnes nazývaných transformované fondy, vznikla řada nových, tzv. účastnických fondů. Pro zjednodušení můžeme fondy rozdělit na „staré“ a „nové“ penzijko.

Hlavní rozdíl tkví v tom, že staré penzijní fondy nesmí mít ze zákona záporné zhodnocení, což penzijní společnosti nutí investovat velmi konzervativně s minimální mírou rizika. Logicky z toho plyne, že tyto fondy vydělávají na úložkách v bankách, výnosech státních dluhopisů a dalších bezpečných aktivech a porazit inflaci je pro ně většinou nedosažitelné.

Oproti tomu nové penzijní fondy nabízejí klientům na výběr více fondů s větší či menší mírou rizika a skýtají možnost mnohem vyšších výnosů i ochranu úspor před inflací.

Debatu kolem výnosů penzijních fondů rozvířil článek ekonoma Daniela Münicha, který poukázal na fakt, že velkou část výnosů penzijních fondů požerou poplatky penzijních společností a že se penzijní spoření vyplácí pouze kvůli státnímu příspěvku a možnosti daňového odpočtu.

Do Münicha se pustil prezident Asociace penzijních společností Aleš Poklop, podle kterého se ekonom opíral o studii Národní rozpočtové rady, která ovšem pracuje s daty starých, méně výnosných penzijních fondů a nikoliv s celou škálou fondů, tedy i těch nových.

Pravdou je, že drtivá většina lidí v penzijních fondech s inflací prohrává, ale vinit z toho penzijní společností není fér.

Ve starých penzijních fondech spoří zhruba 2,8 milionu lidí, zatímco v nových fondech spoří o 1,2 milionu lidí méně a z 574 miliard jich ve starých, s inflací prohrávajících fondech, leží 464 miliard korun. Výnosy tak mají z velké míry v rukou sami klienti, kteří se mohou rozhodnout, zda chtějí nadále spořit ve starých fondech a své úspory před inflací nechránit, nebo se přesunout do nových fondů a s vidinou vyšších výnosů i více riskovat.

Podle statistiky Asociace penzijních fondů se právě novým dynamickým fondům povedlo v kumulovaném zhodnocení za uplynulých deset let inflaci porazit. Kumulované zhodnocení ostatních typů starých i nových fondů za inflací zaostalo.

Dynamické fondy určitě nejsou pro každého, protože po ziskových letech přicházejí i roky ztrátové, a ne každý na to má nervy. Ale má-li někdo před sebou ještě hodně let spoření, určitě to stojí za úvahu. Naopak, má-li někdo do konce penzijního spoření pár let, nemusel by se mu přechod vyplatit, pokud by chytil zrovna více ztrátových než ziskových let.

Zkušenost s aktuální rekordní inflací a dramatickým znehodnocením úspor by ale mohla mnohem větší množství lidí spořících na penzi přivést k zamyšlení, zda se o své úspory starají opravdu tím nejlepším způsobem. Výše uvedená data svědčí spíše o opaku.

Navíc jsou v této době stále ještě poměrně výhodné výchozí podmínky pro přesedlání do rizikovějších fondů, protože v uplynulém roce prošly kapitálové trhy výrazným poklesem a začínají se poměrně výrazně nadechovat k růstu. I když i zde je namístě opatrnost.

Ekonomové a finančníci se stále neshodují, zda již skončil medvědí trh a naskakuje se na býka, nebo zda nás ještě jedno medvědí období čeká, jak před tím podle agentury Bloomberg varoval stratég Morgan Stanley Michael Wilson.

Kdo má ale před sebou perspektivu stále ještě dost dlouhého období spoření, měl by to určitě zvážit.

Vlastní banku v mobilní aplikaci, v níž bude možné spravovat nejen účet, brát si úvěry, hypotéku, ale například i posílat peníze na penzijní spoření, hodlá letos spustit finanční skupina Partners. Na navyšování kapitálu banky o 1,2 miliardy korun se podílí i investor Ondřej Fryc z Reflex Capital, který zainvestoval 100 milionů korun.

Pavel a byznys. Nově zvolený prezident Petr Pavel na Hrad přinese jako bývalý voják hlavně bezpečnostní know-how. Na jeho podporu ale čeká i český byznys. Ekonomická diplomacie je tradičně jedním z klíčových úkolů nové hlavy státu. Změnu může přinést například Pavlův kritický přístup vůči Číně, který může přimět české podnikatele k hledání alternativních partnerů v jihovýchodní Asii. Vliv nového prezidenta analyzuje Tereza Šídlová. 

Potíže s dluhopisy. Investiční skupina Premiot podnikatele Ondreje Spodniaka prolomila mlčení ohledně svých finančních potíží. Obrátila se na investory do svých dluhopisů dopisem, v němž uznala, že aktuálně nemá peníze na úhradu dluhopisových emisí splatných ke konci roku 2022. Problémy má i společnost Explor Capital, která slibovala investorům do svých dluhopisů zisky z výstavby jeseteří farmy v Rusku.

Stávka v Nexenu. Od úterý otřásá výrobou pneumatik v závodě jihokorejské Nexen Tire stávka stovek zaměstnanců. Stávkující přijeli podpořit i zástupci odborového svazu KOVO. „Máme ve firmě hlídky, které kontrolují, zda nejsou ve fabrice obsazována pracovní místa stávkujících zaměstnanců. Už nyní víme, že zaměstnavatel toto zákonné pravidlo porušuje. Budeme to hlásit Státnímu úřadu inspekce práce,“ uvedl pro SZ Byznys Pavel Rohel, šéf odborové organizace v Nexenu.

Evropa hasí průšvih. Evropská komise chystá návrh reformy trhu s elektřinou. Výsledkem bude nejspíš vládami řízený systém státních pobídek a cenových stropů. Pokud se systém nepodaří dobře nastavit, hrozí nedostatek energie a cenové výkyvy, varuje ve své analýze Zuzana Kubátová. 

Poradny proti energošmejdům. Rostoucí účty za energie přiměly lidí obrátit se na energetické agentury s prosbou o radu. Rodiny se ptají nejen na úspory, ale i jak získat dotaci a kterou smlouvu uzavřít. A často je potřeba vyvracet i nesmysly od klientů a výrobců čerpadel.

Konec výjimky pro Chvaletice. Soud zrušil emisní výjimku hnědouhelné Elektrárně Chvaletice, kterou jí udělilo Ministerstvo životního prostředí. Elektrárna z energetického holdingu SEVEn Energy miliardáře Pavla Tykače loni vyrobila rekordní množství elektřiny. Ekologové upozorňují, že elektrárna žádá o výjimky opakovaně od roku 2015 na všechny své výrobní bloky, kterým prodlužuje životnost.

Třicet let od revoluce v investování. V lednu uplynulo třicet let od uvedení prvního burzovně obchodovaného fondu v USA. Fondy známé pod zkratkou ETF se od té doby staly nejen na Wall Street všeobecně rozšířeným produktem a jejich nabídka roste zběsilým tempem. Ještě v roce 2002 bylo těchto fondů přes 100, dnes si investoři mohou vybrat z více než 11 tisíc ETF.

Páteř českého průmyslu v ohrožení. Automobilový průmysl se aktuálně potýká s „postcovidovým syndromem“, jehož symptomy sahají od neplacení faktur až po úplné zastavení výroby aut. Pro Česko je to mimořádně nepříjemné, automotive tvoří téměř desetinu české ekonomiky. Do velkých problémů se může dostat až deset procent z celkového počtu 140 firem, které tvoří sdružení automobilového průmyslu AutoSAP.

Stěhování těžaře. Skupina PPF drží malý podíl v ruském těžaři zlata Polymetal. I přesto jí ze společnosti chodily solidní dividendy. Z někdejšího premianta je však nyní firma, kterou paralyzují mezinárodní sankce. Problém chce vyřešit změnou sídla. Polymetal se chystá přesunout své sídlo z britské jurisdikce Jersey do Kazachstánu.

Šumavu střídá Jadran. Vlna zájmu Čechů o investice do nemovitostí v zahraničí se poprvé zvedla už během pandemie koronaviru. Znovu to bylo v době, kdy začala válka na Ukrajině a kupci ze zemí poblíž Ukrajiny hledali místo k bydlení a investice. Nyní prodejci nemovitostí v zahraničí hlásí další růst poptávky.

Osiřelé staveniště. Kromě problémů s úhradou dluhopisů řeší skupina Premiot také potíže s výstavbou bytového projektu Skalka v Praze 5. Stavební firma totiž stavbu zastavila a čeká na zaplacení faktur. Podle Premiotu se jen aktualizují smlouvy.

Nejistá situace na trhu. Objevují se první problémy s financováním velkých realitních projektů v západní Evropě. Podle agentury Bloomberg by potíže se stavbou takzvaných trofejových nemovitostí, tedy projektů řadících se mezi nejlepší a za nejvyšší ceny, mohly znamenat předzvěst nejzávažnějšího zvratu na realitním trhu v novodobé historii.

Kurýři se bouří. Na sto kurýrů pracujících pro službu Wolt demonstrovalo na Václavském náměstí proti novému odměňovacímu systému, kvůli kterému by se jim měly snížit příjmy. Kritizují i nevýhodné započítávání ujetých kilometrů nebo slučování odměn za objednávky z jednoho podniku. 

Facebook se odráží ode dna. Čistý zisk společnosti Meta Platforms se ve čtvrtém čtvrtletí roku 2022 meziročně snížil o více než polovinu. Firma však zůstává optimistická, začala šetřit a její akcie stoupají. Ačkoli noví uživatelé přibývají pomalu, počet lidí, kteří jsou na facebooku aktivní každý den, se stále zvyšuje.

Pátrácí konkurence pro Apple. Google zřejmě pracuje na vlastní obdobě lokalizačního přívěsku Apple AirTag. Systém Android může využít své početní převahy nad konkureční technologií od Apple. Tyto „čipy“ lze ale snadno zneužít ke šmírování.

Propouštějí, prodávají sídlo, šetří, kde se dá. Firmu NWT „položilo“ raketové zdražení energií a nyní zachraňuje, co se dá. Jaké to je, dostat se během pár dnů do stamilionových dluhů, popisuje spolumajitelka NWT Martina Vítková.

Nizozemští vysokoškoláci navrhli elektrické vozítko Ice Cube, které by mělo zkoumat Antarktidu. Na jižním pólu bude kromě jiného sledovat dopad klimatické krize. Podívejte se na rover, který by měl extrémnímu počasí poprvé v historii vzdorovat pouze s pohonem na baterii.