Vážení čtenáři,

rekordně vysoká inflace sebrala za uplynulý rok z reálné hodnoty úspor domácností přes 500 miliard korun a rozhodně to není konečné číslo. S vysokou inflací se budeme potýkat i letos a úspory obyvatel se znehodnotí o další stovky miliard.

Za loňský a letošní rok tak půjde o největší zdecimování úspor v novodobé historii Česka. Je proto namístě otázka, jaký díl viny na tom nese Česká národní banka, která má ze zákona pečovat o cenovou stabilitu, to znamená držet inflaci kolem dvou procent.

Je jasné, že k růstu inflace muselo dojít. Po dvou covidových letech došlo k vysoké kumulaci úspor, fiskální politika byla expanzivní a ve finále došlo ještě k výraznému snížení daní. Silné inflační tlaky přicházely z domácí ekonomiky a k tomu se přidaly ještě silnější vnější inflační tlaky způsobené růstem cen komodit, energií a potravin na světových trzích.

Bývalá bankovní rada v čele s guvernérem Jiřím Rusnokem si riziko růstu inflace uvědomila relativně včas, a proto v polovině roku 2021 začala nepřetržitě zvyšovat úrokové sazby z 0,25 % až na 7 % v polovině roku 2022.

Poté nastoupil do čela ČNB Aleš Michl, který byl členem Rusnokovy bankovní rady a s kolegou Oldřichem Dědkem po celou dobu zpřísňování měnové politiky hlasoval proti zvyšování sazeb. S novým guvernérem a zásadně obměněnou bankovní radou přestala centrální banka sazby zvyšovat a vyhlásila novou strategii stability sazeb.

Paradoxně až komicky v této situaci vyznívají komentáře guvernéra Michla, který zjednodušeně řečeno ze všeho špatného obviňuje bývalou bankovní radu a očekávané postupné zpomalení růstu inflace vydává za výsledek strategie nové bankovní rady. Lze-li nicnedělání vůbec za protiinflační strategii považovat.

Začne-li v letošním roce inflace postupně slábnout, jde jednoznačně o důsledek zvýšení úrokových sazeb bývalou bankovní radou ČNB a slábnutí inflačních tlaků v eurozóně a USA, kde inflaci krotí zvyšováním úrokových sazeb. Pro pokles inflace v Česku neudělala aktivně současná bankovní rada nic.

Guvernérem Michlem uváděná politika silnější koruny i za cenu devizových intervencí byla nastolená již bývalou bankovní radou a současná v ní pouze pokračovala.

Bankovní rada ČNB by měla být z povahy svého mandátu a své nezávislosti, které požívá proto, aby mohla plnit svůj primární cíl, cenovou stabilitu, spíše pesimističtější. Současná bankovní rada je až přehnaně optimistická. Její členové sice nevylučují, že jsou v případě dalších inflačních impulsů připraveni úrokové sazby zvednout, ale současně hovoří o tom, že po celý letošní rok se pravděpodobně sazby nezmění.

V důsledku zpřísnění měnové politiky, růstu nákladů a omezení spotřeby domácností ekonomika zpomaluje, ale recese se očekává spíše mělká a krátká. Tlaky na růst mezd jsou stále značné a očekávání firem ohledně vývoje inflace spíše pesimistická. Například více než polovina generálních ředitelů velkých firem v Česku podle průzkumu společnosti PWC i letos očekává průměrnou inflaci dvoucifernou.

Strategie nicnedělání tak rozhodně není úspěšná v tom, že by měnila inflační očekávání v ekonomice, což je pro další vývoj inflace dost důležité.

Srovnáme-li strategii bývalé a současné bankovní rady, tak jednoznačně správný postup aplikovala bývalá bankovní rada. Zvyšování sazeb i za ceny většího propadu ekonomiky doporučují i OECD či Mezinárodní měnový fond, ale k tomu je současná bankovní rada ČNB hluchá.

Jasné je, že inflace by ještě nějakou dobu řádila, i kdyby se loni pokračovalo ve zvyšování úrokových sazeb, ale mnohem dříve by se z vrcholu spustila dolů a domácnosti i firmy snad uvěřily, že ČNB opravdu s inflací bojuje, a nejen o tom mluví.

V Česku na vrchol inflace stále čekáme. K otočení trendu tak dojde více než po roce a půl a k cíli dvou procent se přiblížíme nejdříve po dvou a půl letech od zahájení růstu sazeb. A toto očekávání stále stojí na víře, že inflace odezní, i když má ČNB ruce v klíně.

Německá společnost Metro AG získala 25% podíl v Košíku, a to výměnou za poskytnutí plného přístupu k zásobování a síti prodejen firmy. Tento podíl by se ještě mohl rozšířit až na 30 %, pokud by Košík ve spolupráci s Metrem rozšířil svou nabídku i na další trhy střední a východní Evropy.

Nedostupné peníze. Tisíce klientů obchodníka s kryptoměnami Cryfin se ani tři čtvrtě roku po policejním zásahu ve firmě stále nemůžou dostat ke svým penězům. Firma mladého podnikatele Václava Hollera je navíc ochromená a nemá peníze na provoz. Musela tak například vyklidit kanceláře v pražském Burzovním paláci a propustit zaměstnance. Ukončení aktivit se týká také mediálních aktivit Cryfinu.

Změny na trhu práce. Optimismus se vytrácí z tuzemských podniků a společnosti zastavují náborové plány. Propouštět tak plánuje více firem než těch, co chtějí nabírat nové zaměstnance. V některých oborech se i letos budou zvyšovat platy, ale zdaleka ne tolik jako loni. A přibývá i firem, které pro své zaměstnance počítače a telefony nenakupují, ale „pronajímají“. Uvolňují si tak ruce – když daného zaměstnance propustí, zařízení mohou hned vrátit.

Odtok majetku WCA. Po zkrachovalé investiční společnosti WCA International podnikatele Matouše Poláka zůstalo v nejistotě několik tisíc investorů. Ti do firmy vložili kolem dvou miliard korun. Stále však není zřejmé, kolik peněz ve společnosti zůstalo a jaký je majetek celé skupiny WCA. Redakce SZ Byznys totiž zjistila, že Polák o investicích WCA neříkal investorům úplnou pravdu.

Síkelovy prognózy. Podle předpokladů ministra průmyslu a obchodu Jozefa Síkely bude cena zemního plynu dál klesat. Je za tím „neskutečný pohyb“ v Evropě i příznivé počasí. S plynem by měla zlevňovat i elektřina, spotřebitelé to pocítí se zpožděním.

Hledání ropy. Stát ani popáté nenašel dodavatele ropy do nouzových zásob. Do tendru za 52 milionů dolarů, tedy přes miliardu korun, se sice jeden zájemce přihlásil, nesplnil ale legislativní požadavky. Nouzové zásoby jsou tak stále pod limitem. Celé Evropě by mohly pomoci dodávky ropy z Kuvajtu, který je už pětinásobně navýšil.

Dodavatelé chválí kompenzace. Od minulého týdne znají dodavatelé energií přesnou podobu kompenzačního mechanismu, podle kterého jim bude letos stát vyplácet rozdíl mezi zastropovanou cenou elektřiny či plynu a reálnou cenou. Podle většiny dodavatelů je kompenzační mechanismus nastaven správně. Mohl ale přijít dřív než po třech měsících.

Tajné investice do Číny. Podle výzkumu The Global Capital Allocation Project, který popsala agentura Bloomberg, jsou americké a evropské investice do pevninské Číny z velké části směrovány přes offshore firmy zřízené čínskými společnostmi v daňových rájích. To může znamenat, že zahraniční investoři vlastní v Číně mnohem více aktiv, než uvádí oficiální statistiky. 

Otřesy ve 4fin. Poradenská síť 4fin musí v posledních měsících řešit velkou nepříjemnost. Kolem 200 poradců 4finu se totiž velkou měrou podílelo na šíření směnek, dluhopisů a dalších finančních produktů firem, které patřily do skupiny poskytovatele spotřebitelských půjček Fair Credit. Ty nyní své závazky v součtu kolem jedné miliardy korun nesplácejí.

Investiční tipy. Až na dveře zaťuká recese, centrální banky nás patrně zase zasypou penězi a i trhy budou profitovat, domnívá se ekonom Dominik Stroukal. Nejlepší investice jsou podle něj ty do bank, technologické akcie by zatím nechal spát. A už teď mohou slavit drobní investoři, kteří si nakoupili protiinflační Dluhopisy republiky. Připisují si totiž zhodnocení přes 15 procent ročně. 

Málo bytů v Praze. Kvůli současnému ochlazení chuti developerů k nové výstavbě půjde příští rok v Praze na trh historicky nejméně nových bytů. To je podle investora a developera Milorada Miškoviče důvod, proč jejich cena rozhodně dolů nespadne.

Levně v Brně. Opačný trend lze zaznamenat v moravské metropoli. Že ceny starších bytů zamíří kvůli drahým hypotékám dolů, odhadovala loni většina expertů. V případě novostaveb už byli opatrnější. Jejich cena měla podle predikcí mírně růst a nebo stagnovat. Brněnský realitní trh s novými byty však ukazuje, že i zde se časy mění a ceny mohou klesat, byť mírně.

Vítek přestává lyžovat. Český byznysmen Radovan Vítek se v rámci rozsáhlého rozprodeje nemovitostí za dvě miliardy eur plánuje zbavit i luxusního lyžařského střediska v Crans-Montaně, kde se pravidelně jezdí světový pohár. Vítkova CPI Property Group podepsala dohodu o exkluzivitě s belgickým podnikatelem Marcem Fourrelem de Frettesem.

Obří investice do AI. Softwarová společnost Microsoft jedná o další investici do organizace OpenAI. Populární nástroj ChatGPT by se tak mohl objevit v Bingu, Wordu nebo PowerPointu. Podle zdrojů webu Semafor se investice Microsoftu odhaduje na 10 miliard dolarů. Nového kola financování se mají účastnit i jiné investiční firmy. Celkově by ohodnocení OpenAI stouplo až na 29 miliard dolarů.

Pokrok a mrtvá zvířata. Společnost Neuralink Elona Muska, která slibuje vyvinout zařízení na přímé propojení lidského mozku s počítači, vyšetřují americké federální úřady za možné týrání zvířat. Podle záznamů společnost od roku 2018 usmrtila téměř 1500 zvířat včetně více než 280 ovcí, prasat a opic.

Pro začátek příštího roku predikuje viceguvernérka ČNB inflaci kolem 3 %. „Až válečný efekt odezní, tak se zase vrátíme k tomu, že budeme mít inflaci velmi podobnou jako v eurozóně. Za rok budeme na hranici našeho tolerančního pásma,“ říká Zamrazilová v rozhovoru pro SZ Byznys.

Neobyčejně teplá zima nepřeje lyžařům. Plusové teploty hlásí i tradičně nejstudenější místa v Česku. Česká střediska se snaží udržet v provozu alespoň základní sjezdovky, ale v jejich okolí se zelená tráva. Podívejte se na neveselou situaci na českých horách.