Milí čtenáři,
loňská Grand Prix v Brně přinesla veřejným rozpočtům víc peněz, než kolik stála na dotacích. Ekonomické studie ale ukazují, že ještě vyšší návratnost mají investice do běžného sportování a infrastruktury pro veřejnost.
Minulý týden zveřejnil český Autoklub studii o ekonomických přínosech loňské motocyklové Velké ceny České republiky v Brně. Červencové závody na Masarykově okruhu navštívilo kolem 220 000 lidí, zhruba třetina z nich přijela ze zahraničí.
Na cestě do Brna, během závodů a při návratu domů utratili diváci a závodní týmy podle studie pražské Vysoké školy ekonomické zhruba 600 milionů korun. Veřejné rozpočty z toho na daních a poplatcích získaly přímo i nepřímo kolem 310 milionů. Stát loni organizátorům poslal 100 milionů korun, po 35 milionech poslalo město Brno a Jihomoravský kraj a kolem 6,5 milionu stálo zapojení Policie ČR.
Studie znovu potvrdila, že se státní podpora brněnské Grand Prix vyplatí. Při dotacích ve výši 176,5 milionu korun a celkovém přínosu 310 milionů se z každé vynaložené koruny vrátí zhruba 1,70 koruny do veřejných rozpočtů.
Podobnou argumentací se zdůvodňují například známé pobídky pro filmové a televizní štáby, které natáčejí v Česku. Stát letos filmařům vyplatí celkem přes 1,5 miliardy korun jako kompenzaci za 23 až 25 procent nákladů, které na natáčení vynaložili.
Národní sportovní agentura také v roce 2024 podpořila domácí hokejový šampionát 200 miliony korun. Český svaz ledního hokeje, jenž mistrovství světa pořádal, na něm vydělal 540 milionů, které si pak mohl ponechat.
Zároveň se ale nabízí otázka, jestli by se veřejné peníze použité na podporu komerčního sportovního podniku mohly vynaložit s ještě větším finančním efektem a tak, aby z dotací přímo profitovalo co nejvíce lidí.
„Představte si, že by stát každý rok v Brně a na jižní Moravě investoval 170 milionů do veřejné sportovní infrastruktury, jako jsou hřiště, sportovní haly, plavecké bazény nebo hokejové haly,” řekl mi jeden z respondentů, s nímž jsem mluvil pro připravovaný text o financování motocyklového mistrovství světa.
Investice do veřejného sportování se totiž podle dostupných dat vyplatí ještě více než podpora motocyklového šampionátu. Podle loňské studie ekonomického dopadu pohybových aktivit v ČR, kterou pro Národní sportovní agenturu vypracovala poradenská společnost Deloitte, vygeneruje každá koruna investovaná do sportu 2,40 koruny v celé ekonomice.
„Z námi vypočtených výsledků vyplývá, že vliv sportu vede k navýšení celkové hodnoty výroby v Česku o 177,6 miliardy korun, hrubé přidané hodnoty o 73 miliard, zvýšení disponibilních příjmů domácností o 37,4 miliardy a vzniku 99 234 nových pracovních míst,” uvádí studie.
Z veřejných rozpočtů přitom v posledním sledovaném roce 2023 šlo na podporu všeobecné sportovní činnosti 20,6 miliardy korun.
Analýza anglické Sheffield Hallam University pro tamní vládní agenturu Sport England z loňského listopadu došla k ještě významnějším závěrům. Každá libra investovaná do sportu se podle této studie vrátí na zvýšeném hospodářském výkonu, útratách za sportovní vybavení, úsporách na zdravotní péči a dalších faktorech více než čtyřikrát.
Brněnská Grand Prix i mistrovství světa v hokeji mají samozřejmě i jiné přínosy, zejména marketingové, kdy se o Brnu, případně o Česku, dozvědí i lidé, kteří by o těchto místech jinak neslyšeli. Pokud ale v debatách o veřejné podpoře takových akcí hraje hlavní roli argument o ekonomické výhodnosti, stát by měl ubrat peníze komerčním akcím a přidat je na podporu sportu pro všechny.
| 
