První komerční tonic byl nakonec patentován v roce 1858 Erasmem Bondem, majitelem Pitt & Co. v Islingtonu. Díky některým látkám obsaženým v tonicu byl také užíván na potíže s trávením. Poprvé se svět dovídá o spojení ginu a tonicu v roce 1868 v Oriental Sporting magazínu. Tehdy byl prodáván jako koktejl pro diváky koňských dostihů a jako osvěžující nápoj do horkého klimatu. Ve 20. století byl také tonic "mylně" využíván Brity pro léčbu malárie. Museli byste ho však vypít extrémní množství, aby měl nějaký účinek. Byla to spíše tedy fáma. Moderní tonic je často vylepšen o citrusové příchutě, ale v současnosti se vynalézá stále více vzrušujících příchutí, jako je bezový květ a všechny druhy ovoce.