|
|
|
|
Hezký čtvrtek, ma.
Včera byl Den dětí.
Děti, jak známo, jsou strávníci pokoušející veškerou rodičovskou trpělivost a výchovný um.
Buď toho jedí málo, nebo příliš mnoho.
Buď se něčemu úplně vyhýbají, nebo toho jedí zbytečně moc.
Málo pijí, moc pijí.
Buď je to moc barevné, nebo málo barevné, nebo nevhodně barevné.
Buď to chutná jako ve školce, nebo to nechutná jako ve školce, ale obojí je zásadní problém.
Hodnotí jídlo nikoli na základě chuti, nýbrž na základě toho, jak ho nejprve hodnotí ostatní. Stačí jedno nepatřičné slovo a celá hodinová příprava večeře přijde vniveč. Rozhodně ale nepřijde do žaludku dítěte.
Maso, které je chuťově neutrální, tak má na dětském talíři největší šanci a objevuje se tam nejčastěji. Zejména kuřecí prsa.
Proto dnes posílám jeden další kuřecí recept do sbírky:
Zrovna tohle kuře nemusí vyvolávat rebelii zvanou myužzasemámekuře. Naopak. Existuje zde jistá naděje, že doprovodný komentář se bude ubírat zcela opačným směrem: Jé, hurá, my už zase máme kuře podle toho pána z Itálie!
Buon appetito.
Florentýna
|
|
|
|
|
|
|
|
