|
|
|
|
ma,
dnes tě u mě na blogu čeká jídlo velmi jednoduché, české, oblíbené, tábornické, chalupářské, prázdninové, ale zároveň podzimně hřejivé. Ani se nenaděješ a už s ním v nestřeženém okamžiku sedíš na sedačce v obýváku, nohy pod dekou a zasněný pohled v očích.
Pohled, ve kterém se mísí vzpomínky na letní táboráky, na opékání buřtů, na večery, které vyplní celou dobu od vycházející večernice po zapadající jitřenku, na hlasy ladící s rozechvělými strunami kytary (i na hlasy neladící) a na tu spoušť, kterou naštěstí bude vidět až ráno.
Jde o jídlo, které ti poskytne stejný tepelný komfort, ať se do deky choulíš venku na kládě a zíráš do ohně, nebo doma na sedačce a koukáš do stěny (přičemž si do zorného pole postavíš zapnutou televizi, aby to nevypadalo tak divně):
Moje soukromá teorie je, že díky této polévce nepodléhá prodej špekáčků žádné sezóně.
Florentýna
|
|
|
|
|
|
|
|
