Před létem přijde vhod osvěžit si recepty na osvěžující pití – nejlépe domácí výroby. Proto posíláme pár tipů, jak si doma v kuchyni připravit kombuchu i tibi limonádu a jak naložit s dalšími fermentovanými potravinami.
|
|
Kombucha
nebo taky kombuča je starověký fermentovaný nápoj obohacený o kvasinkové kultury a bakterie kyseliny mléčné. Slazený čaj kvasí díky houbě, které se přezdívá matka. K výrobě perlivého nápoje je potřeba sterilní sklenice, černý či zelený čaj nebo například rooibos, ideálně třtinový cukr a špetka trpělivosti. Podrobný chytrý návod najdete na blogu Zkvašeno nebo ve videu v našem článku. Kdo by se chtěl svěřit do rukou odborníka, může zajít na kurz Dušana Pavelky v UMu.
|
|
Tibi mění vodu v limonádu a mléko v kefír
Pokud se na pěstování kombuchy necítíte, třeba se pustíte do kvašení pomoci tibi krystalů. Připravte si: litr filtrované vody, 65 gramů cukru, 15 g sušeného ovoce, 50 g tibi krystalů a přísadu na ochucení – ovoce, zavařeninu, bylinky či slupky od jablek. K úspěchu vedou tyhle 3 kroky. Nebo zkusíte kefír?
|
|
Do třetice všeho perlivého – kvas
Zbyl vám kousek okoralého chleba? Založte si startér na chlebový kvas. Ideální je žitný chleba, nebo aspoň chléb s vyšším poměrem žita – jako je 66ka z Esky, kterou v pekárně prodávají každý pátek. Okoralý kousek 15 minut opékejte v troubě vyhřáté na 160 stupňů, aby kůrka zkaramelizovala. Po upečení kousky zalijte vodou v poměru 1 : 2 až 1 : 1 a nechte den louhovat. Pak už sáhněte jen po cukru a oblíbeném ovoci – a jde se fermentovat.
|
|
Kam za perlivými nápoji?
Fermentované drinky ovládly v poslední více než dekádě menu bister a restaurací. A tak je z čeho vybírat. Vlastní fermentační laboratoř mají v Goodloku na Jungmannově náměstí, o kvašení vědí první poslední v karlínské Esce a tamní degustační restauraci Štangl, v Etapě i holešovické Osadě. Za oblíbenou pestře ochucenou kombuchou od JZT Ferments se můžete vydat ke Kalendům, do Myšáka, Café Savoy i na farmářské trhy na Náplavce.
|
|
Proč začít jíst zelí
Kvašená jídla přispívají k lepšímu fungování našeho organismu. „Fermentovaná zelenina poskytuje 2 v 1. Nese bakterie mléčného kvašení, takzvaná probiotika, ale zároveň je i krmením, tedy prebiotikem pro tyto bakterie. Navíc si uchovává vitamíny, vlákninu a enzymy,“ vysvětluje v jednom z článků na blogu nutriční specialistka Hedvika Jakešová. Počtěte si a zjistěte, k čemu všemu je dobré zelí – a zkuste snadný recept podle Divoženky v kuchyni.
|
|
Co dalšího kvasí?
Téma fermentace patří na blogu mezi naše oblíbená. S fermentačními experty z Goodloku jsme si proto povídali o garumu – vyrábí se ze zbytků a takto s ním můžete naložit. A zmínit se musíme i o japonské fermentované pastě miso. Ta se hodí do polévek, dipů či zálivek, ale pozor, můžete s ní experimentovat i v dezertech. Fermentované potraviny mají tu výhodu, že nesou pátou chuť umami, která jídlu dodává šmrnc a chuťovou vyváženost. A protože spousta takových potravin obsahuje přirozeně také sůl, můžete se jimi naučit solit místo soli.
|
|
|
|
|
|
